
Bylo mi dvanáct, když jsem si poprvé uvědomila, že kontakt s některými chemickými výrobky v domácnosti, mi může ublížit.
Jako dítě jsem vyrůstala v nízkopříjmové domácnosti s pracujícími rodiči a spoustou oblečení z druhé ruky. Ale mohli jsme si dopřávat alespoň voňavý tekutý prací prostředek. Moje reakce na něj vedla k objevení mé citlivosti na toxické přípravky, projevem byla nepříjemná vyrážka a nakonec dlouhotrvající ekzém.
Bojovala jsem s vystouplými červenými vyrážkami, pálivými, svědivými skvrnami na kůži, a dokonce i s otevřenými boláky ze škrábání ve spánku. Na začátku roku 2000 toho dětský lékař mohl udělat jen velmi málo, aby zmírnil pálení, svědění a občasné puchýře na podrážděné kůži mladé dívky. Jako většina lidí v mém věku žijících na malém městě jsem se naučila používat základní krémy koupené v obchodě a schovávat kůži pod větším množstvím oblečení.
Teď, když si vezmu na sebe něco, co moje kůže nemá ráda, jsem si toho téměř okamžitě vědoma. Měla jsem reakce od mírných vyrážek až po takové svědění a bolesti, kvůli kterým jsem v noci nemohla spát.
Nejsem to jen já – Jedna studie zjistila, že z 529 zkoumaných zaměstnanců z 12 různých oděvních továren, se s kontaktní dermatitidou setkalo neuvěřitelných 28,5 % oděvních dělníků. A to nemluvím jen o suché kůži a podráždění dýchacích cest, které mnozí z nich také uváděli.
I v dnešní době, a to i ve vyspělých zemích jako je Česká republika, může být těžké zjistit, co se děje, když máte podobné kožní reakce. Dostupné testování kožních reakcí je omezeno na model náplasťových testů, což je zdlouhavý proces, který zahrnuje přikládání náplastí s podezřelými alergeny na určitou oblast zad, po dobu několika dní, aby se zjistilo, co reakci vyvolává.
Při typickém náplasťovém testu lze na záda člověka umístit maximálně 100 náplastí pro 100 různých chemických látek, ale na celém světě se komerčně používá přibližně 40 000 až 60 000 průmyslových chemických látek. A z těchto tisíců chemikálií Evropská unie zakázala pouze 33 pro použití v textilu a například Spojené státy zakázaly pouze tři, a to pouze u dětského oblečení.
Vzhledem k tomu, že textilie nemusí být opatřeny seznamem použitých látek, je téměř nemožné přesně zjistit, co se v našem oblečení skrývá, nebo co může způsobovat nepříjemnou reakci. Většina značek možná ani sama neví, co všechno se do jejich textilií dostává.
Akutní (okamžitá a krátkodobá) citlivost na chemické látky se může projevit mnoha způsoby. Tyto reakce jsou řízeny imunitním systémem, který se vás snaží chránit před chemickou látkou (látkami), které jste byli vystaveni.
Mnoho chemických látek v oděvech a pracích prostředcích, které způsobují akutní reakci, je dobře zdokumentováno ve vědecké literatuře. Přesto výrobci používají zjasňovače barev, voděodolné povrchové úpravy, biocidy a dokonce i zpomalovače hoření, přestože hrozí, že způsobí negativní reakce na pokožce uživatele.
Pravděpodobně jste slyšeli o formaldehydu jako o něčem, čemu je třeba se vyhnout, ale bylo zjištěno, že existuje mnoho dalších chemických látek, včetně azobenzenových disperzních barviv, ftalátů, bromovaných zpomalovačů hoření, těžkých kovů, tributylfosfátů a dimethylfumarátu, které způsobují okamžité a někdy velmi nebezpečné reakce. V neposlední řadě jsou to PFAS, takzvané „věčné chemikálie“, o kterých jsme psali v článku 9 tipů, jak snížit množství PFAS chemikálií ve vaší domácnosti.
Některé akutní reakce jsou lehčí a nevyžadují téměř žádnou léčbu, zatímco jiné mohou být potenciálně život ohrožující. Shromáždila jsem nejlépe zdokumentované akutní reakce spojené s toxickými chemickými látkami v módě a seřadila je od nejméně závažných po ty nejzávažnější.
Nejběžnějším z mnoha různých typů akutního podráždění kůže v důsledku expozice vůči toxickým chemikáliím v oblečení je neekzematická alergická kontaktní dermatitida, která se může projevovat velmi podobně jako ekzém natolik, že je obtížné ji odlišit od projevů „obyčejného“ ekzému. Může začínat jako silné svědění a poté přejít v červenou vyrážku (kopřivku) – představte si reakci, jakou byste dostali po zasažení kopřivou. Tento typ reakce sice není život ohrožující, ale může být velmi nepříjemný.
Dráždivou kontaktní dermatitidu charakterizuje její příčina: nepřetržitá, dlouhodobá expozice senzibilizujícím toxinů, z nichž mnohé se nacházejí v oděvech. Může být obzvláště znepokojující, pokud k expozici dochází přes ránu, například škrábnutí nebo poškrábání, kde toxin může snadno proniknout kožní bariérou – první obrannou linií vašeho těla. Sportovní oblečení a outdoorové vybavení, často ošetřené koktejly odolnými proti skvrnám a mikrobům, které obsahují formaldehyd, PFAS a disperzní barviva, mohou způsobit tento typ reakce, který je běžný mezi návštěvníky tělocvičen a hlavně vyznavačů outdoorové aktivity.
Ačkoli se do vědecké literatury dostalo jen málo zdokumentovaných případů, neoficiální důkazy z četných výskytech mohou naznačovat souvislost mezi chemickými povlaky na oblečení a akutními respiračními příznaky, jako je dušnost a zhoršení astmatu. Pokud při kontaktu s novým oděvem pocítíte potíže s dýcháním nebo knedlík v krku, může se jednat o anafylaxi a měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Alergolog může určit, na kterou složku oděvu jste alergičtí, například na barvivo, konzervační látku nebo chemické látky, které jsou v oděvu obsaženy.
V knize To Dye For od Aldena Wickera: Jak nám toxická móda způsobuje nemoci – a jak se jí můžeme bránit (v originále How Toxic Fashion Is Making Us Sick-and How We Can Fight Back) zpovídá několik lidí, jejichž životy byly nenapravitelně ovlivněny příznaky toxické módy, které se u nich časem projevily. Tyto příběhy začínají příznaky, kterých se lze snadno zbavit: svědění, vyrážka, šimrání v krku. Postupem času přerůstají v chronické stavy, jako jsou poruchy reprodukce, autoimunitní onemocnění, různé druhy rakoviny, a dokonce i poruchy dýchání, které mohou být celoživotní a často nevyléčitelné, pramenící z dlouholetého vystavení malým dávkám, které módní a chemický průmysl považuje za „bezpečné“.
Bez seznamu složek chemických příměsí. nebo laboratorní zprávy třetí strany u každého oděvu, který si koupíte, opravdu nelze zjistit, zda vám něco způsobí negativní reakci. Existují však kroky, které můžete podniknout, abyste snížili možnou expozici a časem se naučili odfiltrovat to dobré od špatného. Prvním krokem je poučit se z příběhů ostatních, možná budete překvapeni, že podobné zkušenosti mají i další lidé. Stačí si do googlu zadat značku a typ oblečení a uvidíte, zda narazíte na příspěvky, naznačující problém s podrážděním pokožky.
Dávejte si pozor na to, co nosíte. Když máte na nějaký kus oblečení negativní reakci, všímejte si, z čeho je vyroben a odkud pochází. Může pomoci nové oblečení vyprat, aby se odstranily některé toxické látky, které jsou nastříkané jako povrchová úprava, nebo se vyhnout těsně přiléhajícímu oblečení (častý viník u mě). Nezávadné oblečení je však stále dostupnější, což je dobrá zpráva pro ty z nás, kteří mají chronické zdravotní problémy a citlivou pokožku.
Spotřebitelé by měli vždy kupovat oděvy od důvěryhodných prodejců a věnovat pozornost označení, které by mělo obsahovat všechny potřebné informace o výrobku, včetně informací o složení materiálu, odkud oblečení pochází a jak o oděv pečovat. Pokud máte podezření, že oděv je závadný, měli byste se obrátit na místní úřady nebo organizace pro ochranu spotřebitelů. V České republice je to třeba Česká obchodní inspekce (ČOI).
Ahoj, jsem Markéta. Pracuji jako designérka módního oblečení a moje značka se specializuje na ekologicky šetrné a udržitelné oblečení. Používám recyklované materiály a upcyklaci k vytváření jedinečných kousků, které nezatěžují životní prostředí. Miluji myšlenku „slow fashion,“ což znamená vytvářet kvalitní oblečení s dlouhou životností. Navíc se aktivně zapojuji do kampaní na ochranu lesů a podporuji organizace bojující proti odlesňování. Věřím, že můžeme měnit módní průmysl k lepší budoucnosti naší planety, a snažím se být součástí této změny.