Váš průvodce ekologickými a bio produkty
Menu
Klíčové poznatky:
Pocit únavy při západu slunce může být známkou správně fungujícího cirkadiánního rytmu. Vzhledem k tomu, že cirkadiánní rytmus úzce souvisí s vnějšími vlivy, jako je světlo, může ovlivnit to, jak se člověk cítí během dne.
Pochopení cirkadiánních rytmů a jejich fungování může být zásadní pro udržení zdravého cyklu spánku a bdění. Probereme, co jsou cirkadiánní rytmy, jak je ovlivňují různé faktory a jak předcházet souvisejícím problémům se spánkem.
Cirkadiánní rytmy jsou 24hodinové cykly, které jsou součástí vnitřních hodin organismu. Tyto cykly probíhají automaticky a jsou zodpovědné za vykonání základních funkcí a procesů v těle. Jedním z nejdůležitějších a nejznámějších cirkadiánních rytmů je cyklus spánek-bdění.
Různé systémy těla se řídí cirkadiánními rytmy, které jsou synchronizovány s biologickými hodinami v mozku. Tyto vnitřní hodiny jsou přímo ovlivňovány signály z prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy vázány na cyklus dne a noci.
Pokud je správně seřízen, může cirkadiánní rytmus podporovat pravidelný regenerační spánek. Pokud je však tento cirkadiánní rytmus narušen, může to způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti. Výzkumy také odhalují, že cirkadiánní rytmy hrají nedílnou roli v různých aspektech fyzického a duševního zdraví.
Cirkadiánní rytmy fungují tak, že pomáhají zajistit, aby byly procesy v těle optimalizovány v různých okamžicích během 24 hodin. Termín cirkadiánní pochází z latinského výrazu „circa diem“, což znamená „kolem dne“.
Cirkadiánní rytmy existují u všech typů organismů. Například pomáhají květinám otevírat a zavírat se ve správný čas a nočním živočichům brání opustit svůj úkryt během dne, kdy by byla vystavena většímu počtu predátorů.
U lidí koordinují cirkadiánní rytmy duševní a tělesné systémy v celém těle. Trávicí systém produkuje bílkoviny, které odpovídají typickému načasování jídla, a endokrinní systém reguluje hormony tak, aby vyhovovaly normálnímu výdeji energie.
Cirkadiánní rytmy v celém těle jsou napojeny na vnitřní hodiny umístěné v mozku. Konkrétně se nacházejí v suprachiasmatickém jádru (SCN), které je v části mozku zvané hypotalamus. V různých denních dobách vysílají hodinové geny v SCN signály, které regulují aktivitu v celém těle.
SCN je vysoce citlivé na světlo a slouží jako zásadní vnější signál, jenž ovlivňuje signály vysílané SCN ke koordinaci cirkadiánních rytmů v těle. Z tohoto důvodu jsou cirkadiánní rytmy úzce spjaty se dnem a nocí. I když vnitřní hodiny mohou ovlivňovat i další signály, jako je cvičení, sociální aktivita a teplota, světlo má na cirkadiánní rytmy nejsilnější vliv.
Biologické hodiny pomáhají regulovat načasování tělesných procesů v těle, včetně cirkadiánních rytmů. Cirkadiánní rytmus je účinkem biologických hodin, ale ne všechny biologické hodiny jsou cirkadiánní. Například rostliny se přizpůsobují střídání ročních období pomocí biologických hodin s časováním odlišným od 24hodinového cyklu.
Když se mluví o cirkadiánním rytmu, tak je to nejčastěji v souvislosti se spánkem. Cyklus spánek-bdění je jedním z nejzřetelnějších a nejkritičtějších příkladů důležitosti cirkadiánních rytmů.
Během dne působení světla způsobuje, že vnitřní hodiny vysílají signály, které vytvářejí bdělost a pomáhají nás udržet vzhůru a být aktivními. S příchodem noci vnitřní hodiny iniciují produkci melatoninu, hormonu, který podporuje spánek, a poté pokračují ve vysílání těchto signálů, které nám pomáhají zůstat ve stavu spánku po celou noc.
Cirkadiánní rytmy tak sladí spánek a bdění se dnem a nocí. Tím vytvoří stabilní cyklus regeneračního odpočinku (spánek), který pak následně umožňuje zvýšenou aktivitu v průběhu dne.
I když je cyklus spánek-bdění jedním z nejvýznamnějších cirkadiánních rytmů, hrají tyto 24-hodinové cykly zásadní roli prakticky ve všech tělesných systémech.
Výzkumy stále odhalují nové podrobnosti o cirkadiánních rytmech, ale důkazy ukazují na spojitost s dopadem na metabolismus člověka a přibývání na váze, protože např. při spánkové deprivaci je silně ovlivněna regulace hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Cirkadiánní rytmy ovlivňují také duševní zdraví, včetně rizika psychiatrických onemocnění, jako je deprese a bipolární porucha, a také možnost vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je demence.
Existují náznaky, že cirkadiánní rytmy mají významný vliv na imunitní systém a také na procesy opravy DNA, které se podílejí na prevenci rakoviny. Výzkumy v rané fázi naznačují, že cirkadiánní cykly mohou ovlivňovat účinnost léků proti rakovině a že nové léky proti rakovině mohou být lépe cíleny s ohledem na fázi cirkadiánního cyklu, ve kterém se pacient nachází.
Když je cirkadiánní rytmus narušen, tělesné systémy nefungují optimálně. Narušený cirkadiánní rytmus spánku a bdění může vést k vážným problémům. Bez správné signalizace vnitřních hodin těla může mít člověk potíže s usínáním, může se v průběhu noci častěji budit, nebo nemůže spát tak dlouho, jak by chtěl. Celkový spánek může být zkrácen a narušený cirkadiánní rytmus může také znamenat problém v průběhu dne, což se může projevit nesoustředěností, podrážděností a dalšími negativními projevy.
Kromě toho studie identifikovaly poruchy cirkadiánního rytmu jako potenciální přispěvatele k obstrukční spánkové apnoe (OSA), poruše spánku, která se vyznačuje opakovanými zástavami dechu. OSA snižuje hladinu kyslíku v těle a způsobuje četná přerušení spánku během noci.
Celkově může špatně nastavený cirkadiánní rytmus negativně ovlivnit spánek mnoha způsoby a zvýšit u člověka riziko nespavosti a nadměrné denní únavě. Vzhledem k tomu, že spánek hraje zásadní roli v produktivitě a celkovém zdravotním stavu, má porucha cirkadiánního rytmu u člověka často závažné důsledky.
K narušení cirkadiánního rytmu může dojít krátkodobě, ale i dlouhodobě. Odborníci na základě jejich charakteristik a příčin identifikovali řadu typů poruch rytmů spánku a bdění.
Poruchy způsobené časovým posunem při cestování (Jet lag): K té dochází, když člověk v krátkém časovém úseku cestuje přes více časových pásem. Dokud se cirkadiánní rytmus člověka neaklimatizuje na denní a noční cyklus v novém místě, bude pravděpodobně trpět problémy se spánkem a únavou z jet lagu.
Práce na směny: Pracovní povinnosti mohou způsobit výrazné narušení cirkadiánního rytmu člověka. Práce na směny, která vyžaduje nutnost pracovat přes noc a spát přes den, staví spánkový režim člověka do přímého rozporu s přirozeným spánkovým režimem.
Narušení 24hodinového cyklu spánku: Porucha spánku a bdění, při které se nedodržuje 24hodinový cyklus. Vyskytuje se především u lidí, kteří jsou nevidomí a nejsou schopni přijímat světelné signály zrakem. Jejich tělo se stále řídí 24hodinovým cyklem, ale doba spánku se u nich neustále posouvá o minuty nebo hodiny dozadu.
Nepravidelná porucha rytmu spánku a bdění: Lidé s touto vzácnou poruchou nemají žádný konzistentní vzorec spánku a mohou mít mnoho krátkých spánkových období během 24 hodin denně, často se projevuje u narkolepsie (onemocnění, u kterého dochází k samovolnému usínání, které člověk není sám schopen kontrolovat). Nepravidelná porucha rytmu spánku a bdění často souvisí se stavy, které postihují mozek, jako je demence nebo traumatické poranění mozku.
Některé cirkadiánní poruchy souvisejí s vědomými aktivitami, například jako je cestování nebo práce na směny, které způsobují, že rozvrh spánku a bdění neodpovídá běžným denním hodinám. Jiné poruchy pramení ze základního problému, který způsobuje neschopnost přijímat nebo zpracovávat signály z prostředí, které regulují biologické hodiny těla. V některých situacích se na tom mohou podílet i genetické příčiny nebo může být příčina zkrátka neznámá.
Přestože není možné mít cirkadiánní rytmus plně pod kontrolou, existují tipy pro zdravý spánek, které lze snadno dodržovat a vyhnout se tak spánkové deprivaci a problémů s ní spojených.
Tyto kroky ke zlepšení spánkové hygieny mohou být důležitou součástí podpory zdravého cirkadiánního rytmu, ale v závislosti na situaci mohou být nutné i další kroky. Pokud máte přetrvávající nebo závažné problémy se spánkem, denní ospalost nebo problematický spánkový režim, je důležité poradit se s lékařem, který nejlépe diagnostikuje příčinu a nabídne nejvhodnější léčbu.
Autor: Anna
Studuji environmentální vědu na univerzitě, a ekologie je pro mě nejen oborem, ale i vášní. Už několik let jsem vegetariánka a nedávno jsem přešla na veganskou stravu, protože věřím, že tak mohu přispět k ochraně naší planety. Mám také své vlastní bio zahrádky, kde pěstuji organickou zeleninu a ovoce. V obchodech se snažím vybírat jen ekologicky šetrné výrobky, ať už jde o kosmetiku nebo spotřební zboží. Důležité je pro mě minimalizovat svoji uhlíkovou stopu, a proto se často účastním dobrovolnických akcí, jako je čištění parků a pláží. Věřím, že i malé kroky mohou mít velký dopad na naši planetu.
